České stavovské povstání

 

Matyáš ( 1611 – 1619 )

Jeho spory se stavy.

*  1617 – navrhl za svého nástupce Ferdinanda a představil ho českým stavům (výběr z jednoho kandidáta).

*  Stavy přijímají (pod nátlakem) Ferdinanda za českého krále.

*  Útoky x evangelíkům = porušování Rudolfova majestátu.

6.3.1618 – Karolinum – sjezd protestanských stavů, deputace s rezolucí na Hrad – nebyli přijati – list posílají přímo do Vídně. Odpověď velmi rychlá (tzv. „těžké psaní“) = odpověď – zákaz sjezdu.

Sjezd v květnu proběhl – zlom – vastoupení Jindřicha Matyáše Thurna – „Je třeba činů!“ = 23.5.1618 – 3. pražská defenestrace ( Z okna vyhozeni: Vilém Slavata, Jaroslav Bořita Martinic a písař Fabricius – nic se jim nestalo.). Stavovské povstání začalo. Sněm zvolil 30 direktorů (10 za panský stav, 10 za rytířský stav,10 za městský stav) v čele  s Vilémem z Roupova . Okamžitě vyhlášena zemská hotovost.

Vídeň – odpadá poloviční řešení: „Český vřed musí být odříznut mečem.“ – Do Čech poslány dva vojenské sbory (Buquoyův a Dampiérův).

Po smrti Matyáše (1619) sesadili čeští stavové Ferdinanda II. a za českého krále zvolili Fridricha Falckého (zimní král – vládl jednu zimu).

Habsburská vojska dorazila ku Praze 8.11.1620 a hned přešla do útoku. Šarvátka přerostla v bitvu na Bílé hoře, která byla ztracena běhen ½ hodiny a znamenala porážku českých stavů.

*  Císařské jednotky obsadily Prahu. 61 představitel povstání bylo zatčeno a 21.6.1621 bylo 27 představitelů povstání popraveno.

*  1627obnovené zřízení zemské – ústava – dědičné nároky Habsburků na český trůn, vyvlastnění majetku představitelů odboje, rekatolizace, emigrace duchovní elity (J.Á.Komenský ad.), 2/3 půdy přešly do cizích rukou.

*  České stavovské povstání znamenalo 1. fázi Třicetileté války.

 

Tato stránka WWW je 11