Nástup fašismu v Německu

 

Světová hospodářská krize – vyhrocení sociálních a politických rozporů v Německu:

-         průmyslová produkce klesla o 47 %

-         zkrachovalo 68 000 podniků

-         zhroutily se banky

-         moc se koncentruje do rukou monopolů

-         tvrdý postup vlády (Brüning) – snížila podpory nezaměstnaným, snížila mzdy, zvýšila daně a ceny potravin

 

V září 1930 ve volbách do Říšského sněmu – fašisté 6 400 000 hlasů = 107 poslanců.

Klesala autorita starých německých stran (lidové, demokratické, soc. Dem.) a rostla síla NSDAP (ve volbách do nového Říšského sněmu v r. 1932 již 230 poslanců).

Počátkem ledna 1933 se konala v Kolíně nad Rýnem schůzka představitelů monopolů s Hitlerem, na níž bylo s konečnou platností rozhodnuto předat moc fašistům. 30. Ledna 1933 jmenoval prezident Hindenburg Hitlera říšským kancléřem = fašismus u moci = rozpuštění říšského sněmu a nové volby (5.3.1933) – fašisté 17 miliónů hlasů KSN – 5 miliónů a sociální demokracie 7 miliónů – fašisté neměli většinu, proto anulovali 81 hlas KSN a tím většinu získali.

Fašisté upevňovali svoji moc – zákaz činnosti politických stran, rozehnány odborové svazy, útoky proti židům, zatýkání, mučení, vraždění, koncentrační tábory (za 6 týdnů moci – 18 000 zatčených)- nastalo nejchmurnější období německých dějin. „Nejhlubší zvůle a ponižování člověka byly povýšeny na zákon,zločin se stal ctností, střílení a vraždy hrdinstvím.“

Německo opouští (pokud mohli) významní vědci a umělci (A.Einstein, B.Brecht, bratři Manové, L.Feuchtwanger, E.Remarque ad.).

Plány vyložil Hitler ve své knize Mein Kampf – rozvíjel tezi, že německý lid byl zbaven „životního prostoru“ a tvrdil, že politika míru je „nebezpečná,“ protože „vede lid ke slabosti.“

Na jednání s generalitou  (3.2.1933) vyjádřil nejbližší úkoly stručně: „Boj proti Versailles, zrovnoprávnění v Ženevě a starat se o spojence.“

Na setkání s průmyslníky (20.2.1933)  po dlouhém monologu prohlásil, že v nejbližší době německý lid rozhodne „o příštích 10, možná o 100 letech.“

V říjnu 1933 vystoupilo Německo ze Společnosti národů a opustilo odzbrojovací konferenci.

18.12.1933 – se Německo dožadovalo zrušení všech vojenských článků versailleské smlouvy, povolení zvýšit stav armády na 300 000 mužů, obnovení výroby všech druhů zbraní a rozmístění vojsk v demilitarizovaném Porýní.

 

Příprava Německa na válku.

Ohniska války:

-         1931 – Japonci obsadili Mandžusko

-         1935 – Itálie napadla Habeš

-         1936 – občanská válka ve Španělsku

1936 – osa Berlín-Řím-Tokio

V roce 1939 napsal americký generál Thomas: „Z několika málo závodů, které byly povoleny versaillskou smlouvou vyrostl nyní nejmohutnější vojenský průmysl na světě,který dosáhl úrovně výroby, jež se v jisté míře rovnala německé výrobě válečného období...Dnes zaujímá Německo ve výrobě oceli 2. místo na světě po Americe. Výroba hliníku značně převyšuje výrobu v Americe a v ostatních zemích světa. Výroba pušek, kulometů a dělostřelecké výzbroje převyšuje v současné době výrobu kterékoli jiné země.“

Výdaje na armádu v letech 1933-1938 vzrostly 10x, výroba zbraní a vojenské techniky 12,5x, výroba letadel 22x.

Rostl zisk monopolů:

I.G.Farben   1932 – 71 475 244 marky

                     1938 – 274 286 000 marek

Krupp            1932 – 6 507 078 marek

                     1938 – 121 803 791 marka

 

Pomoc zahraničních firem ( USA, Anglie). General motors (Du Pont) dodávala automobily, tanky, motocykly a náhradní díly, Standard Oil (Rockefeler) palivo pro německé tanky a letadla, Morgan elektrická a radiová zařízení.

 

Na podzim roku 1936 byl v Německu schválen tzv. čtyřletý plán- vůdce zformuloval úkoly  takto:

l. německá armáda musí být za 4 roky připravena k akci

2. německé hospodářství musí být za 4 roky připraveno k válce.          

 

Tato stránka WWW je 31