Světová hospodářská krize

(1929-1933)

 

Polovina roku 1929 – ve skladištích se hromadily zásoby neprodaného zboží – výroba však běžela dál.

Monopolní kapitalismus – velká výroba x malá kupní síla = hospodářská krize = omezení výroby, propouštění dělníků – demonstrace, stávky.

Začátek krize říjen 1929 – černý pátek na newyorské burze.

Krize postihla nejprve USA – postihla všechny průmyslové obory, finance, obchody i zemědělství. Masovým zjevem se staly bankroty bank, společností, závodů a továren.

Mzdy prudce klesly a počet nezaměstnaných stoupl na 16 miliónů lidí.

Krize se rozšířila dále do světa – průmyslová výroba klesla v Evropě více než o 1/3, z toho uhlí o 30,6%, výroba surového železa o 64,8%, oceli o 62,4%.

Kapitalistický průmysl jako celek byl co do objemu výroby vržen zpět přibližně na úroveň let  1908-1909.

USA vyráběly jako v letech 1905-1906.

Německý a anglický průmysl se vrátil na úroveň let 1896-1897.

Nejsilněji postihla USA a Německo, v Anglii probíhal pokles pomalu, též ve Francii a Japonsku.

Krize zasáhla i  zemědělství = obrovské zásoby surovin a potravin způsobily pokles cen – potraviny se prodávaly takřka zadarmo = průmyslová a agrární krize se prohloubily.

Velmi silně zasáhla státy málo průmyslově vyspělé – ceny vývozu prudce klesly ( cena kaučuku klesla o 93%, cena cukru o 74%, hedvábí o 75% ap.).

Byla znehodnocena měna 56 států – snaha čelit tomu – vytváření bloků – šterlinkový blok ( v čele Anglie), dolarový blok ( v čele USA) = rivalita mezi zeměmi.

   „Rostly hřbitovy strojů, celé desítky km se táhla mrtvá pásma továren a závodů se stovkami vyhaslých komínů, s pevně uzamčenými vraty a s kolejemi, jež pomalu zarůstaly travou. Bouraly se vysoké pece, zaplavovaly se doly. Obilí se pálilo přímo na polích, kácely se plodonosné stromy, plemenný skot šel hromadně na porážku, ničily se obrovské spousty surovin a potravinářského zboží. Krize způsobila hmotné škody jako světová válka 1914-

1918.“

Těžké postavení dělníků vedlo k revolučnímu hnutí – v roce 1932 bylo 26 miliónů nezaměstnaných (nepočítají se částečně nezaměstnaní, kteří pracovali 1-2 dny v týdnu a další členové rodiny)

Největší problémy – Německo.

Silné kapitalistické státy krizi lépe prožívaly, na hospodářsky slabé státy – horší dopad.

Hledání východisek = aktivizace dělnického hnutí a rozvoj fašismu.

V ČSR vrchol krize 1932/33 – podpory v nezaměstnanosti – 10 Kč – žebračenky. Nezaměstnanost – 920 000 lidí = demonstrace, stávky.

 

Tato stránka WWW je 32