Reformace

 

-         neomezenou moc církve narušil vzestup společenského významu a hospodářské moci církve

-         tomu napomohl humanismus = ve středu pozornosti člověk = víra v člověka

-         z mnoha vědeckých objevů se změnil náboženský výklad světa (Mikoláš Koperník, Giordano Bruno, Galileo Galilei – kulatost Země, pohyb planet ad.)

Kněží mluvili o chudobě, pokoře a skromnosti, ale žili opačně.

Církev ztrácela autoritu a mravně upadala = reformace – vznikla v Německu začátkem 16. stol. (oprava, náprava) = to se dotýkalo nejen církevního učení, ale i podílu církve na světské moci.

Příčiny reformace v Německu:

-         roztříštěnost Německa

-         císař nebyl silný, aby ho sjednotil

-         katolická církev vlastnila velký majetek (půdu) a zvětšovala ho

-         střední a nižší šlechta naopak půdu ztrácela a chudla

-         různé poplatky plynoucí do papežské pokladny od poddaných a městského obyvatelstva

Martin Luther – kněz a univerzitní profesor

1517 – vystoupil x prodeji odpustků a zlořádům církve.

- chtěl vytvořit tzv. lacinou církev – zbavené majetku a desátků

- hlásil se k Husovi

- jeho stoupenci vytvořili novou církev – luteráni

- zavedli přijímání pod obojí, zřekli se papežství, zjednodušili obřady v kostelech, kněží se

  mohli ženit, církevní obec si mohla volit svého kněze a platit ho

Luther byl zastáncem umírněného směru, žádal poslušnost poddaných vůči vrchnosti, chtěl jen nápravu církve (nešlo mu o lidi).

Tomáš Müntzer –  vůdce  lidové reformace, mnich a kazatel

-         ostře napadal kněze, ale i šlechtu a bohaté měšťany

-         usiloval o beztřídní společnost – nemožné

Nepokoje vyvrcholily v letech 1524 – 1525 v německé selské válce – žádali zrušení poddanství a roboty – nebyli jednotní – vojsko povstání potlačilo – Müntzer popraven.

Rozšíření reformace do okolních zemí – Švýcarsko:

Jan Kalvín – vytvořil po vzoru luteránství novou církev – kalvinisté – každý život člověka předurčen bohem, úspěchy v povolání ukazují, kdo je vyvolen bohem.

Boj luteránů s katolickou církví skončil náboženským mírem v Augšpurku roku 1555.

(ve Francii – hugenoti).

   O vlastní reformaci se pokoušela i sama církev (odsoudila i činnost jezuitů) = koncil v Tridentu v letech 1545 – 1563.

   Proti tomu katolická církev, která byla odpůrci nazývána jako představitelé protireformace.

 

 

Tato stránka WWW je 42