Zpráva o Sámově říši

623-658

 

Fredegarova kronika byla vydána in Monumenta Germaniae Historica, Scriptores rerum Merovingiarum, II, 1888. Český překlad Z. Šimečka převzat z chrestomatie V. Husy Naše národní minulost v dokumentech, I, Praha 1954, s. 11-12.

 

Čtyřicátého roku kralování Chlothara (623 / 624) muž jménem Sámo, národem Frank z kraje senonského, vzal s sebou četné kupce a odebral se mezi Slo­vany jménem Venedy, aby obchodoval. Slované již počali bojovati proti Avarům, jménem Hunům, a jejich králi - Chaganovi. Venedové byli již odedávna bo­jovníky Hunů, tak když Hunové útočili vojskem proti kterémukoli kmeni, Hunové sta­věli své sjednocené vojsko k ochraně táborů, Venedové pak bojovali; jestliže nabyli vrchu k vítězství, tehdy Hunové udeřili, aby brali kořist; pakli však Venedové byli pře­máháni, podporováni pomocí Hunů, opět nabývali sil. Proto byli zváni od Hunů bo­jovníky, že v bojovém zástupu, představujíce dvojitou bojovou korouhev, táhli před Huny. Hunové každý rok přicházeli mezi Slovany za milováním, brali si na lože man­želky Slovanů a jejich dcery; Slované platili Hunům vedle mnohých příkoří i poplat­ky. Synové Hunů, kteří se rodili z manželek a dcer Venedů, konečně nesnášejíce zlo­bu zbraně a násilí a vzpěčujíce se vládě Hunů, začali, jak jsem připomněl nahoře, vésti odboj. Když Venedové udeřili ve vojsku proti Hunům, kupec Sámo, kterého jsem výše vzpomněl, táhl s nimi ve vojsku; a tu učinil tak dobrou službu, co se týče Hunů, že to bylo podivuhodné, a veliké množství jich bylo pobito mečem Venedů. Venedové, vidouce užitečnost Sámovu, zvolí ho nad sebou králem, kde šťastně kra­loval třicet a pět let. Za jeho kralování svedli Venedové mnoho bitev proti Hunům; jeho radou a dobrou službou Venedové vždy Huny porazili. Sámo měl dvanáct man­želek rodu slovanského, z kterých měl dvacet dva syny a patnáct dcer.

Když toho roku (631 / 632) Slované jménem Venedové v království Sámově zavraž­dili a o majetek oloupili kupce Franků ve velikém počtu, to byl počátek svády mezi Dagobertem a Sámem, králem Slovanů. A Dagobert posílal vyslance Sicharia k Sá­movi se žádostí, aby dal spravedlivě napraviti za kupce, jež jeho lidé zavraždili a je­jichž majetek si nedovoleně přivlastnili. Sámo nechtěje Sicharia viděti, ani by nebyl dovolil, aby k němu přišel; Sicharius obléknuv se na způsob Slovanů, přišel se svými lidmi před Sáma; oznámil mu všechno, co měl uloženo. Ale jako to bývá u pohanství a zpupnosti pošetilých, nic, čeho se jeho lidé dopustili, nebylo Sámem napraveno, leč toliko chtěl dáti dovolení, aby spravedlivost byla navzájem sjednána o těchto a jiných obviněních, která vzešla mezi stranami. Sicharius jako zpozdilý vyslanec mluvil proti Sámovi slovy nespravedlivými, která neměl uložena, a výhrůžkami tak, že by Sámo a lid jeho království byli povinni služebnost Dagobertovi. Sámo odpoví­daje již popuzen pravil: „I země, kterou máme, je Dagobertova i my jsme jeho, jestli­že však nařídí uchovávati s námi přátelství." Sicharius řekl: „Není možné, aby křesťa­né a sluhové boží mohli uzavírati přátelství se psy." Sámo proti tomu pověděl: „Jest­liže vy jste sluhové boží a my psi boží, zatím co vy neustále proti Bohu jednáte, my jsme si vzali dovolení zuby vás roztrhati." Sicharius byl vyhnán z dohledu Sámova. Když toto oznámil Dagobertovi, Dagobert pyšně přikáže sebrati vojsko z celého krá­lovství Austrasijců proti Sámovi a Venedům; tu vojsko, vtrhne třemi spořádanými zástupy na Venedy, ba i Langobardi, koupeni Dagobertem, taktéž nepřátelsky vy­táhli na Slovany. Slované se proti nim připravili a na těch i jiných místech vojsko Alamannů s vévodou Chrodobertem zvítězilo na území, na které vtrhlo. Langobardi taktéž zvítězili a Alamanni a Langobardi s sebou přivedli velmi velký počet zajatců ze Slovanů. Austrasíjcí však, když přitrhli k hradu Wogastisburg, kde se opevnilo velmi četné vojsko statečných Venedů, obklíčili jej, bojujíce po tři dny, a tu je mečem zabi­to mnoho z vojska Dagobertova, a odtud zbaběle, zanechávajíce všechny válečné stany a věci, které měli, vracejí se k vlastním sídlům. Potom hojnou odplatou vpadají Venedové do Durynska a ostatních krajů království Franků za účelem plenu; ba i Dervan, vévoda kmene Srbů, kteří byli z rodu Slovanů a již dávno patřili ke králov­ství Franků, přidal se se svými ke království Sámovu. A to vítězství, kterého Venedové proti Frankům dobyli, ne tak získala statečnost Slovanů jako zmalomyslnění Austrasijců, když viděli, že s Dagobertem upadli v nenávist a neustále budou olupováni.

 

Tato stránka WWW je 51