Jagellonci

 

 

Vladislav Jagellonský (1471 – 1516)

 

Již za Jiřího vážený uchazeč o královský trůn.

1471 – zemský sněm v Kutné Hoře ho zvolil českým králem (bylo mu 15 let).

Král dvojího lidu.

Proti němu Matyáš Korvín – také český král (podporovala ho katolická šlechta ze západ. A jihozápadních Čech a také papež) – válečný stav trval 8 let – dohoda=rozdělení vlády: Vladislav panoval v Čechách a Matyáš na Moravě, Slezsku a Lužici.

Vladislav byl mírný a laskavý, nedovedl tvrdě bojovat za král. Práva a prosazovat svou vůli. Toho využívala šlechta. Říkalo se mu „král Bene“ (bene  = dobře), tím vyjadřoval svůj souhlas se vším.

1485 – kutnohorský smír mezi kališníky a katolíky = rovnoprávnost – mírem ukončena léta nesvárů, sporů, válek – období vzájemné náboženské snášenlivosti.

Za něho došlo k rozvoji kultury a stavitelství (pozdní gotika). – přestavba Pražského Hradu (Vladislavský sál), Prašná brána (sklad střelného prachu)-stavitel Matěj Rejsek.

Po smrti Matyáše Korvína (1490) zvolen i uherským králem = královský dvůr se přestěhoval do Budína. Praha přestala být sídlem českého krále na několik desetiletí.

 

Ludvík Jagellonský (1516 – 1526)

Sídlil v Budíně.

1517 – Svatováclavská smlouva – uzavřela dlouhodobý spor panstva a měst. Města měla právo hlasovat na zemském sněmu, šlechta mohla na svých panstvích hospodářsky podnikat (rybníkářství-Jakub Krčín, pivovarnictví ad.).

Ludvík musel bojovat x tureckému nebezpečí.

1526 - padl v bitvě u Moháče = konec vlády Jagellonců na českém trůně.

 

Tato stránka WWW je 8