Řecko – perské války a úpadek klasického Řecka; Alexandr III. Makedonský

 

Důvod – viz mapa – rozmach perské říše na přelomu 6. a 5. století před n. l. – střet s řeckými osadami na pobřeží Malé Asie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Charakteristika vojsk

Sparta

•Dominuje pěchota; v čele králové

•Bitvu zahajují lehkooděnci – střelba

•Pak útok těžkooděnců – tvar falanga

•Rozhodující útok po pravém křídle

•Chybí loďstvo – na zemi neporazitelní

•Lakedaimóňané; celý Peloponés

 

Athény

•Převaha lehkooděnců, pak těžkooděnci ( hoplité), minimálně jízda

•Budování flotily po Marathónu – Aristeidés kontra Themistokles

•Lodě – triéry - tři řady vesel, 30 bojovníků, na přídi bodec ( cíl prorazit cizí loď) – lehké

 

Persie

•Žoldácké, námezdní vojsko

•Základem královská garda – 10 000 mužů

•Základem loďstvo – loď pobrala až 100 bojovníků – mohutné**těžko ovladatelné

•Pozemní vojsko – pěchota + jízda ( bojové vozy) + střelci

•Početní výhoda

 

 

 

 

*        513/512 př.n.l.-  král Dáreios I. si chtěl podmanit Skyty, ale ovládl pouze území Thrákie s řadou řeckých měst

*        499 př.n.l. – povstání maloasijských Řeků x Persii – po počátečních úspěších Řekové poraženi (z Řecka pouze symbolická pomoc 20 lodí z Athén a 5 z Eretrie) = záminka pro Peršany k útoku proti Řecku

*        Roku 492 př.n.l. perské loďstvo a pěší armáda ( perský král Dáreios I. ) do Řecka neproniklo, bylo zničeno bouří u mysu Athós.

*        490 př.n.l. – bitva u Marathónu – útok na Attiku, bitva u Marathónu ( athénský vojevůdce Miltiádes, bez slíbené spartské pomoci), Peršané byli poraženi, a donuceni k ústupu ( pověst o maratónském běžci Diomedonovi – spěchal oznámit zprávu o vítězství do Athén- doběhl, vykřikl Heuréka ( vítězství) a padl mrtev – 42,195 km ).

*        V Athénách došlo k sporu – zda vybudovat silné pozemní vojsko ( ochrana polí – požadavek konzervativců – zemědělské aristokracie, rolníků – Aristeidés ) nebo početné válečné loďstvo ( ovládnout černomořské úžiny – požadavek řemeslníků a obchodníků, Themistoklés = vítěz ), došlo k vybudování loďstva a přístavu Peiraiea ( Pireus ) = Themistoklés prosadil výstavbu loďstva – 200 lodí 

-          485 př.n.l. – k moci v Persii Xerxés – příprava nové výpravy do Řecka

*        480 př.n.l. – bitva u Thermopyl Největší výprava ( 1000 lodí, 100 000 bojovníků) – nový panovník Xerxés  - Podél severního pobřeží – čas na přípravu Řeků - Pozemní vojska - v čele Sparta ( Léonidás) – soutěska u Thermopyl 480 př.n.l. – zrada – Efialtés; krutá porážka ( 300 Sparťanů + Thébané) – hrdinský čin( čest; „Poutníče zvěstuj Lakedaimónským, že my tu mrtvi ležíme, jakož zákony kázaly nám.“)

 

            *        Peršané postoupili a dobyli Athény

*        480 př.n.l. – bitva u Salamíny – porážka Peršanů na moři ( díky triérám)

*        479 př.n.l. – bitva u Plataje – konečné vítězství Řeků – odveta Sparty za Thermopyly

*        478/477 př.n.l. – athénský námořní spolek – hospodářský rozmach, posílení vojenské moci

*        Boje pokračují dále – za osvobození ostrovů a pobřeží malé Asie – např. 469 bitva u Eurymedontu; definitivní vítězství Řeků stvrzeno mírem roku 449 př.n.l.

*        Války prokázaly dominantní postavení Sparty a Athén v Řecku

 

 

Úpadek klasického Řecka

 

*        Perikles (443-429) – nejvyšší úředník a nejvyšší vojenský velitel v Athénách – hájil zájmy řemeslníků, obchodníků a nemajetných občanů

*        prosazoval pevnou státní moc = jednota všech svobodných občanů i nemajetných

*        chtěl zmírnit rozpory mezi bohatými a nemajetnými = dostatek pracovních příležitostí a zasahování do řízení státu = dovršení athénské demokracie

*        za něho i výstavba Athén – Akropolis, Parthenón (chrám bohyně Athény) a chrám boha moří

*        Mocenský vzestup Athén x nedůvěra peloponéského spolku + Boiótie v čele s Thébami

*        446-44 př.n.l. – Athény a Sparta uzavřely mír na 30 let, ale koncem 30.let se vztahy Athén ke Korintu a Megaře vyhrotily

*        Sparta sama o konflikt nestála, ale pod tlakem spojenců vyhlásila Athénám válku

 

Peloponéská válka (431 – 404 př.n.l.)

 

Athény                                                                        Sparta

námořní spolek                                                           peloponéský spolek    

námořní loďstvo                                                                      pěchota

300 válečných lodí                                                                  40 000 těžkooděnců

 

*        Periklova strategie – loďstvo, ale do Athén zavlečen mor a na něj Perikles umírá

*        dlouhé nerozhodné boje, 421 uzavřen mír, ale obnovení bojů.

*        415-413 př.n.l. – výprava Athén na Sicílii ( ta dodávala potravinovou pomoc Spartě, především Syrakusy) pod vedením Alkibiadése – neuspěli – převahu získávali odpůrci Athén + finanční pomoc perského krále Spartě na výstavbu flotily = zájem na oslabení Athén

*        rozhodující porážka athénského loďstva v bitvě u Aigospotamoi (Kozí říčky) v Helléspontu a r. 404 Athény kapitulovaly – porážka = zánik athénského   spolku – v Athénách Sparťané dosadili oligarchickou vládu, která byla pro svou krutost zvána – vláda 30 tyranů; maloasijská města musí uznat Persii

* záhy se podařilo Athénám obnovit demokratické zřízení

* hegemonie Sparty nad Řeckem – není schopna dlouhodobě udržet ( je jich málo, častá povstání doma), závislost na pomoc Persie ( 386 př.n.l. – královský mír mezi Spartou a Persií) – odpor Řeků – svržena vláda Sparty

* 370 – 362 hegemonie Théb

* následuje definitivní úpadek řeckých polis

 

 

Říše Alexandra III. Makedonského - Velikého

* na severu Řecka nový silný stát – Makedonie – vzestup a expanze za Filipa II. Makedonského – 359 – 336 př.n.l. – dobyto Řecko – bitva u Chaironeie roku 338 př.n.l.

* při přípravách na tažení do Persie zemřel ( vražda) – nástupcem jeho syn – Alexandr III. Makedonský ( vychováván Aristotelem)

* 334 př.n.l. překročil Héllespont se 40 000 muži – bitva proti satrapům u Granikos – zmocnil se maloasijského pobřeží – přezimoval ve městě Gordion, kde rozťal Gordický uzel (jak praví legenda „ten, kdo rozváže Gordický uzel, stane se pánem Asie“). Po přezimování v Gordiu (334 - 333) táhl na Jih a dobyl Sýrii a Fénícii.

* Roku 333 př.n.l. porazil perského krále Dareiose III. u Issu, ačkoliv perská vojska měla dvacetinásobnou převahu. (600 000 Peršanů proti 30 000 Makedonců - Alexandr zajal rodinu perského krále a přijal jeho bohatství.

* v roce 332 př.n.l. byl vítán v Egyptě jako osvoboditel od Perské nadvlády a přijat jako nástupce faraónů. O rok později založil v deltě Nilu přístavní město Alexandrii. Ta se vzápětí stala centrem obchodu, helénistické kultury a vzdělání. Byla zde založena knihovna i múzeion (středisko vědy).

* Alexandr se však nezastavil na dlouho a pokračoval dále do nitra Perské říše (severní Mezopotámie). Roku 331 př.n.l. porazil Peršany v bitvě u Gaugamél (Dareios III. utekl, byl však zabit vlastními lidmi) -  „Alexandr, král králů“, jak se mu později říkalo, dobyl centra perské říše (Súzy, Persepolis - vypálena), dále bojoval na východě v oblasti Perského zálivu a došel až k řece Indus.

* V roce 325 př.n.l. však Alexandrovo vojsko již odmítlo pokračovat dále na východ (neustálé útoky domorodých bojovníků, nezvyklé klimatické podmínky). A tak se rozhodli pro návrat.

* V roce 323 př.n.l. se Alexandr dostal do Babylónu a učinil z něj hlavní město své říše. Téměř 80 000 vojáků se oženilo s Perskými ženami; Alexandr se oženil s Perskou princeznou. Zařazoval do své armády také perské šlechtice, zaváděl Perský dvorní ceremoniál (klanění se králi, padání na kolena). Alexandr začal požadovat božské pocty, což vyvolávalo odpor Řeků a Makedonců. Zakládal též nová města (na vybraných strategicky a hospodářsky důležitých místech). Nová města měla velký vliv, obyvatelé byli Řekové a Makedonci. Tím do Orientu pronikal Řecko-Makedonský vliv. Alexandr však v Babylóně onemocněl malárií a ve stejném roce (323) zemřel.

* Alexandr. nástupci -  Diadochové (vojevůdci, příbuzní) si rozdělili jeho říši - v Egyptě vládli Ptolemaiovci, v Asii Seleukovci, v Řecku a v Malé Asii Antigonovci

* Řecko nestačí konkurovat Římu – 146 př.n.l. padlo poslední řecké město Korint – nadvláda Říma

 

 

 

Kultura klasické doby a helénismu

Filosofie – řešení otázky podstaty světa

Stoicismus – Zénon – smysl života viděl v mravní dokonalosti

Epikureismus – Epikuros – smysl života je v dosažení spokojenosti a pocitu blaženosti.

Skepticismus – Pyrrhon z Elidy – pochybnost o poznatelnosti světa a o pravdě.

Empedoklés – veškeré látky vznikly slučováním a rozlučováním 4 hmotných prvků – země, vzduchu, ohně a vody. Pohyby způsobující protikladné principy Lásky a Sváru.

Anaxagorás – základní prvky jsou částečky, dělitelné donekonečna, do pohybu je uvádí rozum.

Demokritos – látky jsou složeny z nedělitelných částic – atomů, liší se velikostí a tvarem.

Dějepisectví – Hérodotos z Halikarnásu – „ otec historie“, spis Dějiny

Thúkýdidés – dějiny peloponéské války

Xenofón – o řeckých dějinách v letech 411 – 362 př.n.l.

Řečnictví – Ísokratés – kritika demokracie, promakedonská politika

Démosthénes – výzva k boji proti makedonskému králi, odsouzení činů Filipa II.

Lékařství – Hippokrates – odmítl nadpřirozené jevy, zdůraznil důkladné pozorování pacienta.

Literatura – rozvoj dramatu – Aischylos, Sofokles, Eurípidés

Rozvoj přírodních věd – matematika Eukleidés, fyzika – Archimédés

Sochařství – Myrón ( Diskobolos), Feidiás ( socha Dia v Olympii)

Architektura – Parthenón na Akropoli, Diův chrám v Olympii

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tato stránka WWW je 5